„V roce 1415 a 600 let poté“
Na podstavci pomníku, obklopen temnými mračny, se ke kostelu ostentativně obrací zády. Ostentativně vyzývavě? Tak by se mistr Jan Hus – neboť mu je tento monument věnován – vůči církvi zachovat nechtěl.
Pomník Jana Huse v Radnici z roku 1921 |
Barokní kostel svatého Václava se nachází na hlavním náměstí Radnice, západoněmeckého městečka asi 20 kilometrů severovýchodně od Plzně. Už v roce 1921, tedy vlastně během krátké doby po zániku habsburské monarchie a po založení první Československé republiky, občané Radnice věnovali peníze na pomník Jana Huse. Neboť tento český kazatel a reformátor narozený kolem roku 1369 se v 19. a 20. století stal symbolem proti okupování bouřících se, vlasteneckých Čechů. Což by pravděpodobně vůbec nechtěl. Jistě, kázal česky a pranýřoval nešvary v církvi, jejíž nejvyšší úřad byl převážně v německých rukou. Také – za což by mu dnešní žáci českého jazyka nejspíš nepoděkovali – v mu připisovaném traktátu „De orthographica bohemica“ k českým písmenům dopsal diakritická znaménka.
Husovi, asi sto let před Martinem Lutherem, šlo o to modernizovat a zlepšit poněkud zkostnatělou, zaostalou církev, která byla morálně ne zrovna bez poskvrnky. Dostal se u toho mezi dva mlýnské kameny, mezi papeže a vzdoropapeži, církví a královstvím – jeho život a působení je ovšem nemožné popsat jen pár slovy – a 6. července 1415 byl během kostnického koncilu odsouzen ke smrti upálením.
Jan Hus na hranici, obraz z roku 1484/85 ze Spiezské kroniky |
Už na začátku dvacátých let 20. století byl 6. červenec v Česku (v tehdejším Československu) vyhlášen státním svátkem. Letos je pak 600. výročí smrti křesťanského teologa dnem, kdy se po celém světě jeho odkaz připomíná výstavami, přednáškami, konferencemi, divadelními hrami, zfilmováními a tak dále.
I v Plzni lze navštívit výstavu Jana Husa, respektive výstavu převzatou z muzeí zabývajících se Husem v Kostnici a Táboře. V Muzeu církevního umění v někdejším františkánském klášteře je až do 31. července k vidění 14 tabulí k historickému kontextu, ale i životu a působení Jana Huse, doplněné o exponáty Západočeského muzea v Plzni.
Pohled na gotickou křížovou cestu někdejšího františkánského kláštera v Plzni, které je dnes Muzeem církevního umění a do konce července tu probíhá výstava „Jan Hus v roce 1415 a 600 let poté“ |
Velmi poučná výstava – s jedním zábavným detailem: v roce 1922 město Kostnice, kde byl Jan Hus upálen, vydalo nouzové bankovky v různé hodnotě. Na stomarkové bankovce stálo: „Ó Huse, za svoji víru / zemřel bys dnes v míru / neboť skrze bídnou lichvy lest / dřevo příliš drahé jest.“ K čemu všemu historickou událost nelze využít!
600. výročí smrti sem, 600. výročí tam – k rehabilitaci reformátora Jana Huse, který byl prohlášen za kacíře, ze strany katolické církve stále nedošlo. Ale lze už zaznamenat první náznaky toho, že se něco mění: papež František nedávno v Římě sloužil svátost smíření, společně s církevními zástupci z České republiky. Byl tam i plzeňský biskup František Radkovský. Zdá se, že v procesu ohledně spravedlivého hodnocení Jana Huse sehrává nemalou roli.
Kdo ví, jak dlouho bude trvat, než se socha Jana Husa v Radnici opět zcela obrátí ke kostelu svatého Václava?
Pomník Jana Huse v klášteře ve městečku Nepomuk upomíná na rok 1925, kdy byl 6. červenec vyhlášen státním svátkem. |
Ještě jedna poznámka na konec:
Na (dnes) českém prezidentském praporu od dob Tomáše Garrigue Masaryka, který byl československým prezidentem od roku 1918 do roku 1935, lze číst Husova slova „Pravda vítězí“. To ovšem není úplný citát, ve skutečnosti zní: „Pravda Páně vítězí“. Malý, ale jistě ne zcela bezvýznamný rozdíl. Neboť tento „Pán“ bývá v Česku z veřejného, soukromého života dodnes rád vyháněn.
(Západočeské
muzeum v Plzni / Muzeum církevního umění plzeňské diecéze)
0 komentářů:
Okomentovat