Úmrtí jednoho dobrodince

Zemřel Nicholas Winton

Od té doby, co působím jako městská kronikářka v Plzni, se mi to stává neustále: témata se různě dotýkají, rozšiřují, uzavírají. Včera jsem zrovna dokončila příspěvek o židovských klientech Adolfa Loose. A dnes čtu ve zprávách Radia Prag připravených Martinou Schneibergovou: „Ve věku 106 let ve středu 1. července zemřel Sir Nicholas Winton, který krátce před vypuknutím druhé světové války před jistou smrtí zachránil více než 650 československých židovských dětí. […] V letech 1938 a 1939 se Wintonovi podařilo stovky židovských dětí převézt z protektorátu do Londýna. Organizoval pro tyto účely speciální vlaky pro děti a později i adoptivní rodiče ve Velké Británii …“

Nicholas Winton (1909–2015)

A tak příspěvek věnovaný Janu Husovi, na kterém právě pracuji, nechávám stranou a hledám v internetu. A s jakým výsledkem? Mezi židovskými dětmi z Plzně, které Nicholas Winton zachránil, byla také Eva Brummelová, která se narodila 20. června 1923. Navštěvovala gymnázium na Mikulášském náměstí, u stejnojmenného hřbitova, který jsem navštívila. Se svými spolužáky a spolužačkami – mezi nimiž byli i další spolužáci židovského původu, z nichž někteří zahynuli ve vyhlazovacích táborech a někteří přežili – spoustu hodin strávila v Brummelovic domě, o kterém jsem psala ve svém posledním příspěvku.

Eva Brummelová, která se narodila roku 1923 v Plzni a později ji zachránil Nicholas Winton

A kdo ví, kolik dalších souvislostí by se ještě dalo najít. Ale pro dnešek jen tyto informace. Ty mě přivádějí k dalšímu „Spravedlivému mezi národy“ (tento titul je nejvyšším vyznamenáním, které se v Izraeli uděluje), který je důležitý pro obce v plzeňském regionu: Přemysl Pitter, takový trochu „český Schindler“, o kterém jsem už také hodně rešeršovala a nasbírala spoustu materiálu. Roku 1938 ve svém letním domě v Mýtu asi 20 kilometrů od Plzně ubytoval děti z pronásledovaných židovských a antifašistických německých rodin a tím je zachránil. Jemu se budu věnovat zase někdy příště.

www.radio.cz