Zobrazují se příspěvky se štítkemkoncentrační tábor Holýšov. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkoncentrační tábor Holýšov. Zobrazit všechny příspěvky

středa 6. května 2015

70. Liberation Festival


Praví nebo hraní Američani?

Šest dnů česko-amerických emocí

Tak už jsou za námi, oslavy a slavnosti a slavnostní akty k 70. výročí osvobození Plzně Američany. Osvobození (samozřejmě) od Němců. Po dobu šesti dnů se zdálo, že Američané producírující se městem v rámci vojenských přehlídek, vojenských táborů a megakoncertů město znovu dobyli jakožto vítězové. Na radnici vlála americká, česká a belgická vlajka (neboť na osvobození se podíleli i Belgičané), malí i velcí v rukou drželi vlajky s hvězdičkami a pruhy, ale i českou trikolorou. Obchody s vojenským oblečení ve dnech před oslavami museli zaznamenat větší obrat než normálně, neboť hodně Čechů sebe a své děti obléklo do vojenských kalhot a bund a na hlavu si narazilo vojenské čepice, a hodně účastníků, kteří se zúčastnili průvodu a nástupu, mělo na sobě americké pseudo-uniformy. Takže všechno jen převlek, atrapa, historická hra? Bylo by příliš jednoduché a příliš kritické, kdyby se šestidenní oslavy u příležitosti osvobození Plzně a město samotné odbylo jako pouhá kulisa. To by nepřišlo na sto tisíc návštěvníků, kteří chtěli slavit a poslechnout si Hellen Pattonovou, vnučku amerického generála-osvoboditele, která pronesla oficiální proslov a také zazpívala – mimochodem je opravdu znamenitou zpěvačkou.

Helen Patton, vnučka generála George S. Pattona, a její velkolepý doprovod v centru města
Obzvláštní sympatie a zvědavost – i u mladých lidí – vzbuzovali Američané a Belgičané, kteří se osvobození Plzně účastnili: veteráni kolem devadesátky, kteří vypadají dojemně a člověk je prostě musí obdivovat, při pohledu na něm sem vždycky dostala husí kůži. Co všechno museli tihle staří pánové v květnu 1945 v Plzni asi vidět a zažít? Kolikrát už o tom museli vyprávět?



Dokumentární záběry z května 1945 na velkém plátně
Kromě pravých a nepravých Američanů bylo během těchto šesti dní v Plzni taky mnoho Poláků. Malé skupinky, které pyšně mávali vlajkou Brigády svatého kříže a za každý rozhovor byli vděční. Doufají, že v příštím roce bude – vedle české, americké a belgické vlajky – viset i ta polská. Neboť Polsko při osvobozování Plzně také sehrálo svoji roli. Brygada świętokrzyska, čítající 1200 mužů, oslavovaná a kontroverzní „Brigáda svatého kříže“ se probila Československem až na západ, kde už proti nim pochodovali Američani a 5. května 1945 byl osvobozen německý koncentrační tábor Holýšov v jihovýchodní části Plzně. To jsem se dozvěděla od skupinky nadšených Poláků, kteří se jako opravdoví gentlemeni se mnou rozloučili polibkem na ruku.

Poláci s vlajkou Bridády svatého kříže

Pak Američané zase odjeli a Plzeň je zase jen Plzní. Ale kromě výročí vítězství druhé světové války existuje ještě jeden svátek: 8. května. To bývá pro Plzeňany (a Čechy) dostatečný důvod pro prodloužený víkend v přírodě. Možná na chalupě někde v někdejších Sudetách, kde hodně Čechů zabralo domy, které tam zůstali po Němcích, a udělali si z nich letní či víkendová sídla. Někteří tuto kapitolu české historie nazývanou odsun znají, většina o tom ale nemá ani potuchy. Tabu, které jistě teprve v následujících letech (desetiletích?) bude zpracováno. Ale to už je zase jiná kapitola.