28. filmový festival Finále Plzeň

Kousek Vídně v Měšťanské besedě

Vlastně jsem se jen chtěla podívat do Měšťanské besedy na Kopeckého sadech a dopřát si u toho dobrou kávu. V Měšťanské besedě, která byla postavena roku 1901 podle návrhu českého architekta Aloise Čenského, totiž prý mají nejlepší kávu ve městě. A tu si jakožto fanatická milovnice kávy nechci nechat ujít. Ale na jedno jsem připravená nebyla: že se vnořím do té nejkrásnější atmosféry vídeňské kavárny. Kavárna je čistě secesní, za časů monarchie musela být opravdovým skvostem, což tu doznívá i dnes – lustry, dřevěné obložení a milostné malby na stěnách. Vídeň tedy měla svůj dosah až sem do západních Čech. Alespoň svým způsobem požitkářským života.

Atmosféra vídeňské kavárny …

… nesoucí název Měšťanská besedaMěšťanská beseda

Na začátku 20. století se tu scházela „dobrá“ plzeňská společnost, dnes tu hosté v ležérním nedbalém oblečení přicházejí a odcházejí, vystupují nenuceně i před fotoaparátem a kamerou (a natočí si i mého psa Zampu). Tady, na tradičním místě setkávání plzeňských občanů, probíhá do 2. května 28. ročník filmového festivalu Finále, na kterém své hrané a dokumentární filmy prezentují čeští a slovenští filmové režiséři. Česko a Slovensko se tak zase jednou spojily.

Český fotograf Karel Slach (vlevo) a slovenský režisér Robert Kirchhoff

Se dvěma z nich tu pohovořím: s českým fotografem Karlem Slachem a slovenským režisérem (na festivalu je členem poroty) Robertem Kirchhoffem. „Plzeň, evropské hlavní město kultury?“ ptám se ho. „Jojo,“ říká Kirchhoff (a i přestože má německé jméno, musíme spolu mluvit anglicky), „tady jsme přece v Evropě a Plzeň tak navždy dostane elán. Všiml jsem si toho i v Košicích (poznámka: východoslovenské město Košice/Kaschau bylo v roce 2013 evropským hlavním městem kultury). Lidé tam získali nové sebevědomí, znovu objevili svoji identitu. A to se určitě stane i v Plzni,“ vysvětluje Kirchhoff. „Plzeň se zbaví té nálepky, že 'tu mají jen pivo' a ukáže světu, že je mnohem víc než jen to. Několik let jsem tu nebyl a musím říct, že se tu toho hodně změnilo a že se město kulturně hodně otevřelo.“

Oba už musí jít, ale předtím mi ještě Robert Kirchhoff daruje skicu Karla Slacha, kterou mi nakreslil do mého poznámkového bloku: tvář dobromyslně se usmívajícího Čecha.

Venku na plzeňských ulicích a náměstích mezitím panuje tréma. Západočeské město se nadšeně připravuje na 70. výročí osvobození americkými vojsky 5. května 1945. A od 1. do 6. května bude město přetékat: oficiálními ceremoniemi, vojenskými přehlídkami, vzpomínkovými slavnostmi, lidmi.

Nadšené plakáty ke „Dni osvobození“

 

A můj pes Zampa čeká před starou synagogou.