O Romech a jiných, co jsou jiní
Škoda! Ne, nemyslím tím ani značku auta, ani továrnu, která od svého založení v roce 1859 v Plzni pro celý svět vyráběla lokomotivy, zbraně a náklaďáky. Ne, prostě škoda. Škoda, jak říkají Češi. Škoda, že jsem nestihla přijet do Plzně už před Velikonocemi. Německé kulturní fórum střední a východní Evropy, které mě jmenovalo „městskou kronikářkou Plzně 2015“, oznámilo, že moje blogy budou publikovány od začátku dubna. Už je píšu. Ale ne z Plzně, která se hned po Velikonocích na dalších pět měsíců stane mým domovem, ale prozatím ze svého současného bydliště, z Pergine Valsugana v severní Itálii.
Škoda! Až přijedu do Plzně, mezinárodní dokumentární festival „Jeden svět“ už bude u konce. Je to škoda, protože se v tomto roce zaměřil na život a všední problémy menšin. To by mě zajímalo. Protože „menšiny včera a dnes“ jsou i na mém programu „městské kronikářky“: Němci … Židé … Romové.
V následujících týdnech a měsících se chci v Plzni a okolí setkat s Němci, kteří tu žijí, chci hovořit s Židy, kteří se po holocaustu vrátili zpět do města, chce hledat setkání s Romy. V současné době jsou v Česku považovaní za nejproblematičtější menšinu. Neboť na „jiné“ je člověk zvědavý, ale něco neznámého člověku taky nahání strach.
V roce 2014 byl do kin uveden film „Cesta ven“, ve kterém se český režisér Petr Václav zabývá životem mladého romského páru, který žije normální život, chce vést normální život, ale všude naráží na předsudky a vyloučení. Dostal mnoho ocenění a kritici ho vychválili do nebes. Intelektuálové a angažovaní novináři toto téma znovu a znovu pojednávají. Ale postoj Čechů (a nejen Čechů – žiju v Itálii, kde tomu není jinak) vůči Romům se skoro nemění. Češi je chválí a zbožňují, když vystupují jako muzikanti a umělci. Ale jinak jsou to „špinaví cigáni“. V němčině je tenhle výraz považovaný za hanebný, protože je zatížen předsudky a stereotypními představami. Já ho ale můžu použít: už 30 let je mým životním partnerem cigán. A známý umělec. Olimpio Cari, italský Sinto. Tajemným způsobem se dostal k malování, poté co navštívil hrob právě zemřelého ruského malíře Marca Chagalla na jaře 1985. S Plzní to samozřejmě nemá nic společného. Ale se mnou ano. A protože na této stránce Německého kulturního fóra střední a východní Evropy teď budu zveřejňovat svoje blogy, chtěla jsem nejdřív říct něco o sobě a svém životě. A ukázat pár obrazů, které namaloval Olimpio.
Škoda! Až přijedu do Plzně, mezinárodní dokumentární festival „Jeden svět“ už bude u konce. Je to škoda, protože se v tomto roce zaměřil na život a všední problémy menšin. To by mě zajímalo. Protože „menšiny včera a dnes“ jsou i na mém programu „městské kronikářky“: Němci … Židé … Romové.
V následujících týdnech a měsících se chci v Plzni a okolí setkat s Němci, kteří tu žijí, chci hovořit s Židy, kteří se po holocaustu vrátili zpět do města, chce hledat setkání s Romy. V současné době jsou v Česku považovaní za nejproblematičtější menšinu. Neboť na „jiné“ je člověk zvědavý, ale něco neznámého člověku taky nahání strach.
V roce 2014 byl do kin uveden film „Cesta ven“, ve kterém se český režisér Petr Václav zabývá životem mladého romského páru, který žije normální život, chce vést normální život, ale všude naráží na předsudky a vyloučení. Dostal mnoho ocenění a kritici ho vychválili do nebes. Intelektuálové a angažovaní novináři toto téma znovu a znovu pojednávají. Ale postoj Čechů (a nejen Čechů – žiju v Itálii, kde tomu není jinak) vůči Romům se skoro nemění. Češi je chválí a zbožňují, když vystupují jako muzikanti a umělci. Ale jinak jsou to „špinaví cigáni“. V němčině je tenhle výraz považovaný za hanebný, protože je zatížen předsudky a stereotypními představami. Já ho ale můžu použít: už 30 let je mým životním partnerem cigán. A známý umělec. Olimpio Cari, italský Sinto. Tajemným způsobem se dostal k malování, poté co navštívil hrob právě zemřelého ruského malíře Marca Chagalla na jaře 1985. S Plzní to samozřejmě nemá nic společného. Ale se mnou ano. A protože na této stránce Německého kulturního fóra střední a východní Evropy teď budu zveřejňovat svoje blogy, chtěla jsem nejdřív říct něco o sobě a svém životě. A ukázat pár obrazů, které namaloval Olimpio.
 |
| Oheň Foto: Carla Festi |
 |
| Thespidova kára v pohoří Foto: Matteo Lorenzi |
 |
| Drak Foto: Carla Festi |
 |
| Mozaikový zámek Foto: Wolftraud de Concini |
Příspěvky
0 komentářů:
Okomentovat