Setkání na okraji

Setkání na okraji

Socha sv. Jana Nepomuka na hlavním náměstí městečka Nepomuk

Minulost mě už zase dostihla.

Protože se v následujících dnech ve městečku Nepomuk (ano, takové skutečně existuje, a má skutečně do činění se sv. Janem Nepomucký) konají velké oslavy, chtěla jsem si rodiště tohoto velmi uctívaného patrona mostů ještě jednou prohlédnout. Po návštěvě solidně zařízeného muzea, které je věnované osobnosti a šíření kultu – koho jiného! – Jana Nepomuckého a kam si určitě musíte zajít, bylo na oběd ještě moc brzo. Při své minulé návštěvě jsem si tu pochutnala na guláši v restauraci Švejk na zpustlém, hrbolatém hlavním náměstí, ale dnes mi stačí espresso, tady se říká „malý“ espresso, které je přesto třikrát větší než v Itálii.

Photo: Pohled do širé české krajiny, v popředí socha Petra Řezníčka

Při návratu směrem na Plzeň mi ale začalo kručet v břiše, a když jsem nedaleko obce Chválenice zahlédla ceduli „Restaurace – Galerie“, zvědavost mi nedovolila nezastavit. Taky kvůli vysochaným blokům kamene nahromaděných vedle restaurace. Šéfkuchař s copánky jako Indián mi naservíroval dobré jídlo z kuřecího masa a když mi bez zeptání nalil ještě třešňovku vlastní výroby, dali jsme se do řeči. V jeho ateliéru dnes pracuje hlavně jeho syn, on sám už na to vzhledem k práci v restauraci nemá moc času. A odkud pochází ten lehce okrově zbarvený pískovec, z něhož je většina soch před restaurací? Z Krkonoší ve východních Čechách. Těch Krkonoš? Odtamtud přece pocházím i já! Napůl chápavý a napůl nechápavý úsměv: Nejspíš se podivuje, proč tedy neumím lépe česky. Nebo přece jen ví něco o odsunu, o tom, že Němci v letech 1945 a 1946 museli odejít?

Petr Řezníček ve svém venkovním ateliéru

 Dokonce i při prohlídce soch z pískovce, totiž pískovce z Krkonoš, mě moje minulost zase dostihla.

Link: www.msjn.cz