Světová kultura na Šumavě

Nedělní výlet do Kašperských Hor

Ještě jsem se ani nestihla zotavit z dlouhé cesty z Den Haagu do Plzně, hlavu měla plnou těch pohádkově krásných domů ve čtvrti diplomatů ve světovém hlavním městě soudních pravomocí, když v tom mě moje česká kamarádka Lenka pozvala na výlet: na malou nedělní cestu dolů na Šumavu. A protože jakožto věčně neklidná nomádka takovým pozváním nedokážu odolat, vydaly jsme se do Kašperských Hor/Bergreichenstein. Nikdy bych si nepomyslela, že to bude cesta do jiného světového hlavního města.

Byt snů v Den Haagu: Nehledají tam městskou kronikářku?

Štít radnice v Kašperských Horách

 

Gotický kostel svaté Markéty v Kašperských Horách: i tady jeden z mých strýců ve 20. letech minulého století působil jako kaplan.

Vídeň? Praha? Norimberk? Co jsou tahle města ve srovnání s Kašperskými Horami? V tomhle městečku, které má 1500 obyvatel a leží ve výšce 758 metrů, se kříží cesty historie. Od středověku tímhle horským městečkem a jeho okolím vedla nejvýznamnější obchodní cesta na evropské pevnině, z jižní Francie až na arabský Východ. Šumavskými údolími, na které se dnes dělá reklama jako na tichá rekreační střediska, tehdy ustavičně proudily karavany tažené soumary, které převážely nejvzácnější poklady tehdejší doby: drahé hedvábí, orientální koření a tehdy hříšně drahá sůl, které místním zprostředkovávaly atmosféru dalekého světa, ale také vlna a kůže, chmel a med z českých zemí. A k tomu „Zlatá cesta“, která toto označení nesla právem. Neboť hory kolem města Kašperské Hory byly plné zlata a je tomu tak dodnes. Ale místní nabídky mezinárodních koncernů, které by tu dodnes chtěly těžit, odmítli: zdravé životní prostředí je pro ně důležitější.

Vladimír Horpeniak, historický vedoucí Šumavského muzea, s rostoucím entuziasmem vypráví o svém rodišti, o které od středověku usilovali králové i císaři: tehdy to bylo světové město na mezinárodní obchodní trase. A provádí nás výstavou Gotické umění v oblasti řek Otava a Úhlava“ s bohatě pozlacenými křídlovými oltáři a krásnými madonami, které všechny vznikly tady na jihu západních Čech.

 

Lenka Němečková a Vladimír Horpeniak vedle gotické madony

 

Další gotické madony na výstavě gotického umění v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách

Gotické fresky v kostele svatého Mikuláše v Kašperských Horách

Malby na stropě a galerii v kostele svatého Mikuláše

Hodně skvostných skleněných artefaktů, které jsou majetkem muzea, pochází ze sklárny Lötz v sousední vesničce Klášterský Mlýn/Klostermühle. I tady pocítíme závan velkého, dalekého světa. Pro světoznámou manufakturu uměleckého skla, která roku 1945 vysídlením německy mluvícího obyvatelstva byla uzavřena, navrhovali vídeňští architekti a designéři jako Josef Hoffmann, Koloman Moser, Otto Prutscher, Michael Powolny a další umělci vídeňské dílny umělecké sklo, o které se dnes perou muzea a sběratelé po celém světě.

Neuvěřitelné! Co všechno ze světa umění lze v tomto jen zdánlivě zapadlém horském městečku najít. Možná má Vladimíř Horpeniak přece jen pravdu, když tvrdí, že Kašperské Hory jsou pupek světa?

Horská synagoga v Hartmanicích

Ujedeme s Lenkou jen pár kilometrů a už zase zastavujeme. Vzorně zrestaurovaná synagoga v Hartmanicích se představuje výstavou, jejímž tématem jsou Židé, židovská historie a pronásledování Židů. Především ale česko-německo-židovské soužití, které tady až do druhé světové války bylo něco naprosto běžného a vedlo ke staletí trvajícímu vzájemnému obohacování obou kultur. Že by tady žili omezenci? Ne, panovalo tu porozumění i přes hranice. Především ty v našich hlavách.

 

Božena Stejkalová

Božena Stejskalová, průvodkyně v muzeu Horské synagogy v Hartmanicích, nám přeje dobrou cestu, a Lenka a já jedeme vstříc nádhernému českému západu slunce.