Rodák z Plzně držitelem Nobelovy ceny za fyziku

Poté, co Wolftraud de Concini již bohužel ukončila svou činnost městské kronikářky, blogují  na její stránce na různá plzeňská témata až do konce roku žačky dějepisáře Antonína Koláře. Projekt byl iniciován Českým centrem Berlín a Německým kulturním fórem střední a východní Evropy.
 
Když mladí lidé v Plzni sedí se svými přehrávači MP 3 a poslouchají hudbu, když u domácích počítačů zálohují data na pevných discích s velikostí několika gigabytů, ani je nenapadne, že za to vše vděčí plzeňskému rodákovi, který byl po druhé světové válce jako Němec z Československa vysídlen. Německý vědec Peter Grünberg je nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Získal ji v roce 2007 za objev jevu obří magnetorezistence.

Markéta Kolářová, Masarykovo gymnázium Plzeň

Peter Grünberg
foto: Armin Kübelbeck, CC-BY-SA, Wikimedia Commons

Město Plzeň má jediného rodáka, který se stal držitelem Nobelovy ceny. Je jím německý fyzik Peter Grünberg. Toto prestižní ocenění mu bylo uděleno v roce 2007 za objev obří magnetorezistence, který učinil společně s francouzským fyzikem Albertem Fertem. Tento objev posunul možnosti výroby pevných disků s kapacitou řádu gigabytů. Díky jeho objevu se například do dnešních počítačů, MP3 přehrávačů a digitálních kamer vejde dříve nemyslitelné množství dat. Oba badatelé tento jev objevili nezávisle na sobě, Peter Grünberg v Německu, ve výzkumném centru v Jülichu, a Albert Fert ve Francii.

Samotnou magnetorezistenci, schopnost materiálu změnit svou hodnotu elektrického odporu působením vnějšího magnetického pole, objevil již v roce 1856 lord Kelvin, vlastním jménem William Thomson, když experimentoval s železnými a niklovými vzorky. S kovovými materiály experimentoval později také i plzeňský rodák v různých kombinacích či ve vícevrstvých strukturách. Kovy začaly vykazovat mimořádně vysoké hodnoty magnetorezistence označované jako obří magnetorezistence (GMR - Giant Magneto Resistance).

Svůj objev učinil Grünberg již v roce 1988, ale trvalo téměř 20 let, než za něj získal ocenění. »Teprve po deseti letech byl objev aplikován v praxi a dalších deset let trvalo, než jsem dostal Nobelovu cenu. Nepovažuji ale tu prodlevu za nic zvláštního. U Nobelových cen to bývá různé, někdy je udělena třeba už za dva tři roky, jindy to trvá déle. Těch 20 let není příliš mnoho,« řekl Grünberg v rozhovoru s novináři při své návštěvě Plzně v roce 2008.

Většina obyvatel Plzně ovšem o souvislosti mezi tímto německým fyzikem a Plzní do jeho návštěvy v roce 2008 vůbec nic netušila. Jeho životní příběh začal 18.5.1939 právě v Plzni. Těsně před začátkem 2. světové války, v období německé okupace Čech, když se zde narodil otci Fjodoru Grinbergrovi a matce Anně, rozené Petermannové, která pocházela z nedaleké vesnice Dolní Sekyřany. Poté žil  s rodinou několik let v nedaleké Dýšině, kde si pronajímali domek.

Na zde prožitá dětská léta vzpomíná fyzik s odstupem času:

»Svůj židovský původ jsem nijak nevnímal. My jsme byli katolická rodina a mluvili jsme všichni česky. Jako malé dítě jsem uměl jenom česky, německy jsem se naučil až později. Vzpomínám si na dětská léta v Dýšině. Pamatuji si na velkou zahradu a na ovocné stromy, obzvláště na třešně a na to, jak jsme se v létě chodili koupat do Klabavy po cestě, na níž jsme potom v zimě sáňkovali.« 

V Dýšině prožil větší část svého raného dětství, které trávil také v Heřmanově Huti u své tety.

Jeho otec, ruský emigrant pracující ve Škodových závodech, přijal za války německé státní občanství. Změnil si také v roce 1941 své příjmení na Grünberg. Brzy po skončení války zemřel v Plzni v internačním táboře pro Němce a byl pohřben do hromadného hrobu. Petera čekal poválečný odsun německého obyvatelstva z osvobozeného Československa. Roku 1946, tedy ve svých 7 letech, Plzeň opustil.

Spolu s matkou a se sestrou se uchýlil do západoněmeckého města Lauterbach. Zde absolvoval gymnázium, studoval fyziku ve Frankfurtu nad Mohanem, působil na Technické univerzitě v Darmstadtu a později i na univerzitě v kanadské Ottawě. V roce 1984 se habilitoval na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a začátkem 90. let se stal mimořádným profesorem. Od roku 1972 začal pracovat ve vědeckém centru v západoněmeckém Jülichu.

V březnu roku 2008 slavnostně převzal jako významný plzeňský rodák od primátora Pavla Rödla pečeť města Plzně. »Uložím si ji doma do skleněné vitríny vedle Nobelovy ceny.«

Grünberg je šestým nositelem Nobelovy ceny, který se narodil na území dnešní České republiky. Kromě dvou českých nositelů Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského (za chemii v roce 1959) a Jaroslava Seiferta (za literaturu v roce 1984), to jsou ještě baronka Bertha von Suttnerová (rozená hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova) a manželé Coriovy. Suttnerová, která prožila většinu života v Rakousku, zde získala v roce 1905 cenu za mír. Carl Ferdinand Cori a Gerta Theresa Coriová (rozená Radnitzová) toto prestižní ocenění obdrželi v roce 1947 za lékařství již jako američtí občané. S výjimkou Grünberga se všichni narodili v Praze.