„Jednorožec“ zvláštního druhu

Od mateřské školky až k literatuře a architektuře

„Ulice Boženy Němcové“ je ten správný název pro ulici, kde je mateřská školka. Neboť Božena Němcová byla v zahraničí téměř neznámá, v Česku však velmi populární, dodnes uctívaná spisovatelka (1820–1862). Její román „Babička“, který poprvé vyšel v roce 1855, je dosud vydáván. Své první literární úspěchy zaznamenala vyprávěním pohádek a příběhů. A pohádky a příběhy se vypráví i v „Junikornu“, první česko-německé mateřské školce v Plzni.

Božena Němcová na české pětisetkorunové bankovce

Bílo-žlutá elegantní vila z 30. let nacházející se v krásné zahradě v Lochotíně, vilové čtvrti v severní části Plzně. Kolem jen zpěv ptáků, sluneční paprsky a tříkolky odložené na příjezdové cestě. Taková školka je snem všech rodičů.

V této elegantní vile se nachází česko-německá mateřská školka „Junikorn“

Tady sídlí „Junikorn“, sdružení založené před dvěma lety. Název nemá – jak zprvu lze předpokládat – nic společného se zrny zrajícími v červnu („Juni“ – červen, „Korn“ – zrní), nýbrž pochází z anglického „unicorn“ – bájný jednorožec. Od podzimu 2014 se tu potkávají česky mluvící děti Martin, Adam, Tobík, Eliška, Ema, Tomáš a německy mluvící Felix a Iker. A mluví česky a německy. Což není těžké, protože je s nimi ve třídě jedna česká a jedna německá učitelka.

Jana Konečná se dvěma „svými“ dětmi

Alena Vlachová, předsedkyně sdružení, pro svoje děti marně hledala školku, kde by se mluvilo česky a německy. A tak se rozhodla – jak mi vypráví Jana Konečná, místopředsedkyně – založit tuto česko-německou školku. A slaví úspěchy. K radosti plzeňských rodin, které jsou bilingvní.

K mojí radosti je šikmo naproti Junikornu, na stoupající silnici na Karlovy Vary, na Karlovarské třídě, vila, jejíž originální strukturu nelze přehlédnout. Karel Kestřánek, vlivný a jistě také zámožný člen představenstva plzeňského pivovaru, si ji nechal postavit krátce před přelomem století od Františka Krásného (1865–1947) . Tento plzeňský rodák, ale jak si můžete povšimnout ve Vídni vystudovaný architekt, tímto stvořil „pionýrský projekt české secesní architektury“, jak se lze dočíst v právě vydaném uměleckém průvodci „Plzeň“ Františka Frýdy a Jana Mergla*.

Secesní vila Karla Kestřánka navržená architektem Františkem Krásným

Ale zpátky k Boženě Němcové zmíněné na začátku mého příspěvku. Před několika dny jsem se na jedné ze svých cest po okolí zastavila ve Švihově, který se nachází na jih od Plzně. A Tanja Krombach, neúnavná lektorka Německého kulturního fóra střední a východní Evropy mě upozornila na to, že na tomto pozdně gotickém vodním hradě, který rozhodně stojí za vidění, se stal jednou z kulis kultovního pohádkového filmu „Tři oříšky pro Popelku“, který natočil Václav Vorlíček v roce 1973 v koprodukci Československa a NDR a dodnes patří mezi vánoční televizní klasiku.

Na vodním hradě Švihov

* František Frýda/Jan Mergl, Plzeň. Uměleckohistorická procházka západočeskou metropolí, Řezno: Schnell + Steiner/Deutsches Kulturforum östliches Europa 2015

www.junikorn.cz

www.hradsvihov.cz