středa 20. května 2015

Vzpomínka na jednoho velikána


Havel’s Place v Plzni

Lákají k posezení, tyhle dvě dřevěné židle s točenými, železnými opěrátky v parku Šafaříkovy sady v Plzni. A k tomu ten rovněž dřevěný kulatý stolek, na který si člověk klidně může odložit pivo. Václav Havel by proti tomu určitě nic neměl. Václav Havel, ten všemi uctívaný spisovatel a prezident? Co ten má společného s tímto zahradním nábytkem tady na kraji plzeňského starého města? V tomto udržovaném parku, který je známý jako místní drogová scéna?

„Havel’s Place“ v Plzni

Ve skutečnosti se jedná o instalaci českého architekta Bořka Šípka na Havlovu počest: o Lavičku Václava Havla, jak to nazývají Češi, o „Havel’s Place“ . První „Havel’s Place“ bylo zřízeno v říjnu 2013 ve Washingtonu, americký vzor následovalo několik českých měst: Dublin v prosince 2013, Barcelona v únoru 2014, Praha v květnu 2014, České Budějovice v červnu 2014, Benátky (ano, i Benátky, na ostrově San Servolo, které dříve bylo známé jako sídlo psychiatrické léčebny) v září 2014, Hradec Králové 4. října 2014 a Plzeň 30. října 2014. A určitě to nebude poslední taková lavička, tím jsem si jistá.

Skoro vždycky tu u pomníku vedle stolku bývají čerstvé květiny, uctívají Václava Havla, narozeného v roce 1936 v Praze a roku 2011 zesnulého na Hrádečku u Trutnova (mého rodného města, německy Trautenau). A dva místní, kteří se na na židle posadili – aby si odpočali? aby meditovali? aby uctili Havla? –, mi pomůžou opsat slova, která jsou vyrytá do železného kraje stolu a která znají zpaměti: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Vpravo vnější zeď věznice Plzeň-Bory, vlevo zahrádkářská kolonie

To jsou Havlova slova z „revolučních“ let, z doby, kdy kritizoval režim, čímž si vysloužil několik let vězení, zná je každý Čech. I tady v Plzni, ve známé věznici Bory, kde napsal svoje proslulé „Dopisy Olze“ (své ženě Olze Šplíchalové) a uzavřel přátelství k rovněž vězněnému, dnešnímu pražskému arcibiskupovi Dominikovi Dukovi. Za komunistického režimu byly Bory – název, který ještě dnes má hořký podtón – obávaným zařízení určeným k převýchově a zastrašení těch, kteří smýšleli jinak. V prvních poválečných letech byli v tomto architektonicky zajímavém kolosu budov ve tvaru hvězdy, postaveném v roce 1874, vězněni a usmrceni také sudetoněmečtí vězni. Dnes si pár plzeňských rodin udělalo zahrádky přímo u vnější zdi věznice. S hezkým zahradním domečkem, záhonky květin a grilem pro víkendové posezení.

0 komentářů:

Okomentovat