70. Liberation Festival

Praví nebo hraní Američani?

Šest dnů česko-amerických emocí

Tak už jsou za námi, oslavy a slavnosti a slavnostní akty k 70. výročí osvobození Plzně Američany. Osvobození (samozřejmě) od Němců. Po dobu šesti dnů se zdálo, že Američané producírující se městem v rámci vojenských přehlídek, vojenských táborů a megakoncertů město znovu dobyli jakožto vítězové. Na radnici vlála americká, česká a belgická vlajka (neboť na osvobození se podíleli i Belgičané), malí i velcí v rukou drželi vlajky s hvězdičkami a pruhy, ale i českou trikolorou. Obchody s vojenským oblečení ve dnech před oslavami museli zaznamenat větší obrat než normálně, neboť hodně Čechů sebe a své děti obléklo do vojenských kalhot a bund a na hlavu si narazilo vojenské čepice, a hodně účastníků, kteří se zúčastnili průvodu a nástupu, mělo na sobě americké pseudo-uniformy. Takže všechno jen převlek, atrapa, historická hra? Bylo by příliš jednoduché a příliš kritické, kdyby se šestidenní oslavy u příležitosti osvobození Plzně a město samotné odbylo jako pouhá kulisa. To by nepřišlo na sto tisíc návštěvníků, kteří chtěli slavit a poslechnout si Hellen Pattonovou, vnučku amerického generála-osvoboditele, která pronesla oficiální proslov a také zazpívala – mimochodem je opravdu znamenitou zpěvačkou.

Helen Patton, vnučka generála George S. Pattona, a její velkolepý doprovod v centru města

Obzvláštní sympatie a zvědavost – i u mladých lidí – vzbuzovali Američané a Belgičané, kteří se osvobození Plzně účastnili: veteráni kolem devadesátky, kteří vypadají dojemně a člověk je prostě musí obdivovat, při pohledu na něm sem vždycky dostala husí kůži. Co všechno museli tihle staří pánové v květnu 1945 v Plzni asi vidět a zažít? Kolikrát už o tom museli vyprávět?

Dokumentární záběry z května 1945 na velkém plátně

Kromě pravých a nepravých Američanů bylo během těchto šesti dní v Plzni taky mnoho Poláků. Malé skupinky, které pyšně mávali vlajkou Brigády svatého kříže a za každý rozhovor byli vděční. Doufají, že v příštím roce bude – vedle české, americké a belgické vlajky – viset i ta polská. Neboť Polsko při osvobozování Plzně také sehrálo svoji roli. Brygada świętokrzyska, čítající 1200 mužů, oslavovaná a kontroverzní „Brigáda svatého kříže“ se probila Československem až na západ, kde už proti nim pochodovali Američani a 5. května 1945 byl osvobozen německý koncentrační tábor Holýšov v jihovýchodní části Plzně. To jsem se dozvěděla od skupinky nadšených Poláků, kteří se jako opravdoví gentlemeni se mnou rozloučili polibkem na ruku.

Poláci s vlajkou Bridády svatého kříže

Pak Američané zase odjeli a Plzeň je zase jen Plzní. Ale kromě výročí vítězství druhé světové války existuje ještě jeden svátek: 8. května. To bývá pro Plzeňany (a Čechy) dostatečný důvod pro prodloužený víkend v přírodě. Možná na chalupě někde v někdejších Sudetách, kde hodně Čechů zabralo domy, které tam zůstali po Němcích, a udělali si z nich letní či víkendová sídla. Někteří tuto kapitolu české historie nazývanou odsun znají, většina o tom ale nemá ani potuchy. Tabu, které jistě teprve v následujících letech (desetiletích?) bude zpracováno. Ale to už je zase jiná kapitola.